Fridrich z Tiefenbachu, Merian, mědiryt, (1650)

 se přidal na stranu pozdějšího císaře arciknížete Matyáše táhnoucího v srpnu 1608 přes Drnholec do Brna. V roce 1611 se přidal k tažení proti císaři Rudolfu II. a inicioval odboj moravských stavů. Půjčoval peníze na vyplácení žoldu stavovskému vojsku, za což byl odměněn olomouckými biskupskými statky ve Vyškově a Pustiměři. 5.8.1619 vedl stavovská vojska v bitvě u Dolních Věstonic, kde porazil vojska císařského generála Dampierra. V únoru 1620 dobyl Mikulov a zpustošil sídlo kardinála Ditrichsteina. Fridrich však trpěl těžkým revmatismem a tak se po dobytí Mikulova odebral na léčení do švýcarských lázní Pfeftern. Zde byl zajat vojáky katolických kantonů, přepraven do Innsbrucku a 27. května 1621 popraven jako úhlavní nepřítel císaře.

Fridrich z Tiefenbachu